Toxoplazmóza

Příznaky nemoci zahrnují projevy středně těžké chřipky (zvýšená tělesná teplota, střední bolestivost a zvětšení lymfatických uzlin po dobu onemocnění).

Jakým způsobem dojde k nakažení T. gondii?
Existují tři cesty přenosu infekce:

• Požití infekčních oocyst z prostředí – půda, voda kontaminovaná kočičím trusem.
• Konzumace nedostatečně tepelně upraveného nebo syrového masa, nepasterizovaného mléka zvířat infikovaných T. gondii.
• Přímý přenos z matky na nenarozený plod, pokud dojde k infekci matky v období těhotenství.

T. gondii v mase se spolehlivě ničí vařením při vhodné teplotě v závislosti na druhu masa. Teplota mezi 60 až 85°C v hloubce masa změřená mimo pánev je postačující. Ačkoli téměř všechna teplokrevná zvířata mohou být infikována a cysty mohou být v jejich mase či mléku, jenom kočkovité šelmy jsou definitivním hostitelem T. gondii. To znamená, že jsou to jediná zvířata, u kterých dochází k vylučování infekčních oocyst trusem. Tyto cysty musí být ve vnějším prostředí nejméně 24 hodin, aby dozrála do infekčního stádia, které je schopno infikovat ostatní zvířata včetně člověka. Cysty jsou odolné a mohou přežívat v prostředí několik měsíců až let. Přežívají i při mrazu, dokonce i několik měsíců při extrémních teplotách a dehydrataci. Navíc cysty mohou být přenášeny na velké vzdálenosti větrem a vodou.
Více než 90 procent onemocnění akutní toxoplazmózou má u lidí asymptomatický průběh, proto je primární prevence nejlepším způsobem, jak snížit riziko kongenitální infekce.

Čím je nebezpečná toxoplazmóza pro nakažené lidi?
Jsou dvě vysoce rizikové skupiny – těhotné ženy a imunitně oslabení jedinci. Ženy vystavené T. gondii v průběhu těhotenství mohou přenést parazit na plod (výsledkem je tzv. kongenitální infekce). Ačkoli většina novorozenců při narození nevykazuje příznaky onemocnění, u většiny z nich dochází k rozvoji klinických příznaků později. Děti nakažené toxoplazmózou mohou trpět slepotou, ztrátou sluchu, mentálním postižením a v několika případech došlo dokonce k úmrtí. Ženy mohou byt sérologicky vyšetřeny na T. gondii. Ženy infikované před těhotenstvím mají již vytvořeny protilátky proti T. gondii. Není tedy u nich riziko přenosu onemocnění na plod.
Obecně rizikovou skupinou populace, u které může dojít k rozvoji onemocnění po infekci T. gondii, jsou lidé nakažení virem HIV. Oslabení imunitního systému způsobené virem HIV umožní vznik onemocnění toxoplazmózou bez jejího odhalení imunitním systémem jedince. Toxoplazmóza u těchto pacientů může způsobit vážné neurologické onemocnění, křeče, ochrnutí, kómat, případně i smrt navzdory jinak účinné léčbě.

Jak dojde k nakažení kočky parazitem Toxoplazma gondii?
Nejběžnějším způsobem nakažení koček je lov a požírání infikovaných myší, ptáků a ostatních drobných zvířat.
Pokud kočky chováme výlučně doma je výskyt oocyst výrazně omezen. Nebezpečí infekce je tudíž minimální za předpokladu, že kočky krmíme komerčními krmivy a nekrmíme je syrovým masem, příp. vnitřnostmi. Riziko omezujeme tepelným opracováním masa varem nebo zmražením na -18° až -20°C po dobu nejméně tří dnů, čímž parazity zničíme.
Pro kočky chované v domácnosti je nejpravděpodobnějším zdrojem nákazy syrové maso nebo jiné tkáně infikovaných zvířat. Takto nakažené kočky mohou vylučovat milióny oocyst trusem denně. Vylučování oocyst trvá déle než dva týdny. Po překonání počáteční infekce většina koček již nebude dál vylučovat infekční oocysty ani při opakovaném nakažení, jelikož se u nich vytváří celoživotní imunita. Přesto může docházet ke krátkodobému vylučování oocyst, především v čase výrazného oslabení, např. silnou infekcí jinými parazity (např. izospóry).
Oocysty v trusu se stanou infekčními za jeden až pět dnů po vyloučení z těla kočky trusem. Jelikož se většina zdravých koček pravidelně čistí, je nepravděpodobné, aby oocysty zůstaly v kožichu tak dlouho, aby dozrály do infekčního stadia. Z toho důvodu mazlení kočky není rizikovým faktorem pro nakažení člověka T. gondii.

Může T. gondii způsobit onemocnění kočky?
Většina dospělých koček je zdravá, bez viditelných příznaků nemoci. Přesto se u některých koček může rozvinout zánět plic, poškození jater a jiné zdravotní problémy. Příznaky onemocnění je letargie, nechutenství, kašel, průjem, žloutenka, slepota, změny chování a jiné neurologické poruchy. Důvod proč některá kočka klinicky onemocní a jiná ne není znám, ale imunitně nedostatečně vyvinutá koťata a kočky s leukemií nebo s FIV jsou rizikovou skupinou onemocnění. Na trhu není vakcína proti toxoplazmóze, ale léčba může být účinná, pokud dojde k diagnóze včas. Krevní test na přítomnost protilátek proti T. gondii může pomoci při diagnostice nemocných koček.

Jak mohu předejít vytavení se T. gondii?

• Oocysty T. gondii se poměrně často nacházejí v dětských pískovištích a v hlíně, což souvisí se zvykem koček zahrabávat trus do sypkého substrátu. Doporučujeme proto pískoviště na noc zakrývat a při zahradničení používat rukavice.
• Při upravování syrového nebo nedopečeného masa, zeleniny nebo nepasterizovaných mléčných produktů si důkladně umyjte ruce mýdlem.
• Kuchyňské prkénko, nůž, dřez a pracovní desku byste měli umýt a vydezinfikovat vždy po manipulaci se syrovým masem.
• Při vaření nechutnejte maso dříve než je uvařené.
• Nekonzumujte nedostatečně tepelně upravené maso.
• Nepijte neošetřenou vodu, zejména při cestování po méně rozvinutých zemích. Používejte zde jenom převařenou nebo balenou vodu.
• Krmte kočky výhradně dostatečně tepelně upraveným masem, komerčním krmivem (granule, konzervy). Nekrmte syrové maso ani maso nedostatečně tepelně upravené.
  Čistěte kočičí toaletu denně, zabráníte tím vyvinutí oocyst do infekčního stádia a tím předejdete možné infekci. S odpadem z kočičí toalety nakládejte bezpečně a ukládejte ho do zvláštního igelitového sáčku. Umývejte veškerou zeleninu a ovoce pro konzumaci, především však tu, která roste ve Vaší zahradě.
• Pokud jste těhotná nebo imunitně oslabená:
• Přenechejte péči o kočičí toaletu na partnera nebo jiného člena rodiny. Pokud to není možné, používejte gumové rukavice při manipulaci a následně si důkladně umyjte ruce.
• Chovejte kočku výhradně v domácnosti. Statisticky významně nižší je výskyt protilátek u koček chovaných výhradně v bytě (cca 30 % pozitivních) ve vztahu ke kočkám chovaným v domě s výběhem (cca 90 % pozitivních). Vyšší výskyt pozitivních výsledků u koček chovaných v domě s výběhem je pravděpodobně způsoben možností lovu nebo nekontrolovaného požití syrového masa a pohybu v prostředí kontaminovaném oocystami.
• Neadoptujte nebo nemazlete se s toulavými kočkami, zejména s koťaty. Nepořizujte si kočku, pokud jste těhotná. Nejrizikovější skupinou jsou koťata od tří do sedmi měsíců věku.

Doporučení
U koček chovaných výhradně v domácnosti stačí trus vyšetřovat preventivně 2x ročně. U koček s nekontrolovatelným pohybem (venku žijící kočky) nelze infekci zabránit vzhledem k jejich lovu hlodavců a ptáků. Těmto zvířatům vyšetřujeme trus do stáří dvou let alespoň 1x měsíčně a později jednou za čtvrt roku. V případě zjištění vylučování oocyst trusem se přistupuje k okamžité léčbě. Specifické protilátky se vyskytují mezi 25 až 35 % zdravé populace, zatímco klinická toxoplazmóza nepostihuje více než 1 % populace.
Pes je stejně jako člověk mezihostitelem T. gondii, nevylučuje oocysty a není tedy přímým zdrojem infekce. K nakažení člověka v tomto případě by mohlo dojít pouze pozřením syrového psího masa bez předešlé tepelné úpravy, což v naší kultuře není obvyklé.

Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.

31.05.2015