Zánět kůže u psa

Zánět kůže u psa, stejně jako většina dalších kožních nemocí, je způsobena atopickou dermatitidou. Atopická zvířata se obvykle třou, olizují, kousají nebo škrábou na nohách, tlamě, uších, nebo slabinách, což jim způsobuje ztrátu chlupů, zčervenání a ztluštění kůže.

Atopii doprovází charakteristické zvýšení hladiny sérových IgE protilátek nejčastěji proti enviromentálním alergenům, které se pak mohou využít k diagnostice onemocnění.

Většina zvířat začne vykazovat alergické příznaky mezi jedním až třemi lety věku. Některá zvířata mohou vykazovat klinické příznaky již ve věku 6 měsíců. Výjimečně se klinické příznaky mohou u zvířete objevit až po sedmi letech věku. Atopie může být sezónní a/nebo celoroční problém. 

Vyskytnout se může u jakéhokoliv plemene psů, ale existuje několik plemen, která mají atopie častěji kvůli dědičné povaze onemocnění: zlatý retrívr, labradorský retrívr, většina teriérů, irský a anglický setr, lhasa apso, dalmatin, buldok, bígl, malý knírač, mops, boxer, americký kokršpaněl a šarpej. Způsob dědičnosti není známý, i když důležitou roli hraje narušení kožní bariéry. Alergeny jsou absorbovány přímo přes kůži a mají za následek spuštění kaskády zánětlivých reakcí, jejichž důsledkem je přímá neuronální stimulace kůže a svědivost.

Jak se projevuje zánět kůže u psa, neboli atopická dermatitida?

Atopická dermatitida psů je alergické kožní onemocnění, charakterizované vleklým nebo opakujícím se svědivým zánětem kůže. Atopická zvířata se obvykle třou, olizují, kousají nebo škrábou na nohách, tlamě, uších, nebo slabinách, což jim způsobuje ztrátu chlupů, zčervenání a ztluštění kůže. V některých případech vyvolává svědění kůže více alergenů společně, přestože každá jednotlivá látka by sama o sobě alergickou reakci nezpůsobila. Tyto látky zahrnují nejen vzdušné alergeny (např. pyly).

Svědění kůže bývá také zintenzivněno bakteriálními nebo kvasinkovými infekcemi kůže. Odstraněním některých problémů může svědění kůže samo přestat. Proto je důležité vypořádat se se všemi problémy, které by mohly ovlivňovat léčbu atopie. Většina kožních lézí vzniká sekundárně jako následek sebepoškozování zvířetem v důsledku svědivosti. Časté jsou sekundární bakteriální, např. stafylokokové a/nebo kvasinkové infekce.

Jak se provádí diagnostika?

Diagnostika atopické dermatitidy se provádí metodou vyloučení jiných příčin svědivých zánětlivých onemocnění kůže. K diagnostice se využívá serologické testování alergen-specifických IgE protilátek anebo intradermální testy, jejichž výsledky se pak používají při hyposensibilizaci (výrobě autovakcíny).

U atopické dermatitidy způsobené inhalačními alergeny z vnějšího prostředí se často jedná o sezónní problém. Některá zvířata nemají mimo toto období žádné příznaky vyvolané nadměrnou svědivostí kůže. Naproti tomu mnoho alergických psů se často drbe celoročně. Tady je potřeba odlišit zejména přecitlivělost na bleší kousnutí, potravní alergii, další parazitární onemocnění jako je např. sarkoptový svrab od atopie způsobené inhalačními alergeny z vnitřního prostření (jako jsou domácí roztoče a plísně). Při diagnostice atopické dermatitidy je významná také lokalizace kožního onemocnění.

Diagnóza atopické dermatitidy je tedy založena na anamnéze pacienta, klinických příznacích a vyloučení dalších onemocnění, které mají za následek zvýšenou svědivost kůže a její zánět. Potravní alergie hrají důležitou roli u 40 % pacientů s víceletými příznaky atopie. Potravní alergeny však nelze spolehlivě identifikovat pomocí serologických testů, a tak jejich negativní výsledky lze využívat pouze jako vodítko při výběru krmení.

Léčba atopické dermatitidy

Léčba může zahrnovat odstranění alergické látky, terapii pro kontrolu svědění (symptomatická léčba) nebo specifickou imunoterapii (autovakcína vyrobená na základě alergenodiagnostiky, která je založena na výsledcích intradermálních testů nebo serologického vyšetření IgE protilátek. Neexistuje však jeden lék, který by byl dostatečně účinný a zároveň dobře tolerovaný zvířetem.

Kompletní vyloučení alergenu je zřídka kdy možné. Vhodnou terapií však můžeme dosáhnout výrazného snížení expozice zvířete této látce. Pokud je váš zvířecí mazlíček alergický na pyl, je užitečné omezit jeho pohyb venku, zejména po setmění a při úsvitu. V takovém případě by zvíře nikdy nemělo chodit po loukách s vysokou trávou a nemělo by být venku, když je tráva sečena. Pokud má domácí zvíře alergii na houby nebo plísně, nesmí být v místnostech s vysokou vlhkostí (koupelna nebo prádelna) nebo v místech s vyšší prašností. Odstranění prachu nebo roztočů v domácnosti může být náročným úkolem, který spočívá v odstranění koberců, častém praní domácích textilií, používání účinného vysavače, vyhýbání se látkovým hračkám a častém zvlhčování oblastí nejvíce navštěvovaných vaším zvířetem.

Autovakcína (imunoterapie)

Podle současného doporučení ICADA (Mezinárodní komise pro alergické onemocnění zvířat) se na dlouhodobé zvládání tohoto onemocnění u chronických atopiků doporučuje alergén-specifická imunoterapie, tzv. autovakcína.

Autovakcínu proti citlivosti na alergen lze formulovat pro konkrétního pacienta na základě výsledků (serologického) vyšetření krve nebo (intradermálního) kožního testu. Po počáteční sérii injekcí jsou podávány pravidelné autovakcíny po zbytek života zvířete. Přibližně 60 až 70 % pacientů se díky autovakcíně zlepší nejméně o 50 %, což vede k možnosti výrazně snížit zatížení pacienta dalšími léčivy. Snížení citlivosti na alergen však vyžaduje čas a trpělivost. Zlepšení nemusí být vidět po dobu až 8 měsíců nebo i déle. Pokud však výsledky nejsou zaznamenány během 12 měsíců, je nutno provést přehodnocení použité vakcíny. Imunoterapie je jednou léčbou, která může výrazně ovlivnit průběh onemocnění a vést k dlouhodobějšímu zlepšení nebo dokonce k remisi (vymizení příznaků a projevů) onemocnění. Imunoterapie však nemá protizánětlivé účinky – zmírňuje vzplanutí příznaků ve spojitosti s expozicí alergenům.

JAK inhibitory

Novým léčivým přípravkem jsou JAK inhibitory. Lék je specificky namířen proti cílovým cytokinům, které jsou zodpovědné na svědivost a zánět spojený s alergickým onemocněním kůže. Jedná se o velmi šetrnou léčbu s minimálními negativními účinky na imunitní systém.

Cyklosporin

Cyklosporin je polypeptid odvozený od houby Tolypocladium inflatum, působí prostřednictvím inhibice enzymu kalcineurinu na mnoha místech imunitního systému kůže a je účinný v akutní i chronické fázi atopické dermatitidy. Po zahájení léčby je obvyklá doba asi 3-4 týdny, kdy není klinická odezva patrná. Po jednom měsíci terapie je u 85 % případů signifikantní ústup pruritu.

Kortikosteroidy

Kortikosteroidy (např. Prednison) poskytují rychlou úlevu od svědění a kontrolují zánětlivou reakci. Používají se však co nejkratší dobu z důvodu minimalizování potenciálních vedlejších nežádoucích účinků, jako je zvýšené pití, močení a nadměrný apetit zvířete.  Jsou určeny pouze pro domácí zvířata, kde jiný způsob léčby není možný. Tato terapie může kontrolovat závažné svědění pouze po krátkou dobu.

Antihistaminika

V tabletové formě není žádné antihistaminikum registrované pro použití ve veterinární medicíně. Neexistuje dostatek studií/důkazů, které by jednoznačně prokázaly význam užívání humánních antihistaminik u domácích zvířat trpících atopickou dermatitidou.

Přípravky s protizánětlivými vlastnostmi aplikované na pokožku

Užitečné jsou i produkty s protizánětlivými vlastnostmi, které se lokálně aplikují na pokožku (šampony, oplachovací krémy, kondicionéry, gely nebo spreje). Tyto přípravky se obvykle aplikují denně (spreje, gely) nebo několikrát týdně (šampony, oplachovací krémy, kondicionéry). Důležité je, aby alergické zvíře bylo koupáno v chladné vodě, protože teplá nebo horká voda zvyšuje pocit svědění.

Atopie většinou představují celoživotní problém pacienta. Největším úspěchem v léčbě je vidět, jak pacient prochází procesem snížení své citlivosti na alergen díky symptomatické léčbě. Pouze vylučovacím systémem pokus/omyl může být formulována optimální léčba pro konkrétní zvíře. Čas a trpělivost jsou v tomto případě zásadní.

Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.

05.10.2021

Zpět na přehled novinek

Objednávkový formulář

Uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu a za účelem blíže vymezeným v souhlasu.
Osobní údaje budou zpracovány po dobu trvání stejného předmětu podnikání správce.
Udělený souhlas mohu kdykoliv vzít zpět.
Osobní údaje mohou být předány vybraným třetím osobám uvedeným v souhlasu.
Informovaný souhlas se zpracováním osobních údajů

Líbí se Vám tento článek?

(1 ‐ nejsem spokojen, 5 ‐ jsem spokojen)

Elektronický magazín

Magazine

Přihlaste se k odběru elektronického magazínu PAC-A-PUSU a získávejte praktické informace a zajímavosti ze světa zvířecích mazlíčků.

Uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu a za účelem blíže vymezeným v souhlasu.
Osobní údaje budou zpracovány po dobu trvání stejného předmětu podnikání správce.
Udělený souhlas mohu kdykoliv vzít zpět.
Osobní údaje mohou být předány vybraným třetím osobám uvedeným v souhlasu.
Informovaný souhlas se zpracováním osobních údajů
Tento web používá soubory cookie.

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb

Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše