Zoonózy

Kontakt se zvířaty, i když jsou chována s maximální péčí, je v konečném důsledku odražen na zdravotním stavu chovatele. I když například pes nechodí do volné přírody příliš často, i na ulici nebo v parku má možnosti kontaktu s jinými zvířaty, kterými se může infikovat. Majitel, který je s ním v kontaktu, tak po čase může být dalším hostitelem určité zoonózy.

Budoucím maminkám se proto doporučuje, aby po dobu těhotenství veškerou péči o zvířata ponechaly na svých partnerech. Krmení, čistění toalety koček, klece ptáků, sbírání trusu po pejscích venku a jejich ošetřování by měl provádět někdo jiný z rodiny. Úplná separace zvířat od budoucích maminek je opodstatněná jen v případech, kdy zvířata vykazují klinické známky onemocnění. Zvířata s nekontrolovaným pohybem (volně chované kočky živící se lovem drobných hlodavců a ptáků) patří k rizikové skupině. V odůvodněných případech lze doporučit dočasné zabránění kontaktu mezi zvířetem a budoucí matkou či malými dětmi i v případě, když zvíře nevykazuje známky onemocnění. Nejlepší prevencí je však vždy důsledná osobní hygiena. Také se doporučuje pravidelně vyšetřovat trus zvířat na vyloučení parazitů, případně je jednou za tři měsíce odčervit.

Existuje téměř 150 potenciálních zoonóz psů a koček, kromě vztekliny mají v České republice aktuální význam pouze některé parazitózy, bakteriální infekce a dermatofytózy (houbová onemocnění). Jednou z nejobávanějších a nejvíce diskutovaných zoonóz budoucích maminek je toxoplazmóza. Původcem onemocnění je kokcídie Toxoplazma gondií, definitivním hostitelem je kočka a mezihostiteli je široké spektrum ptáků a savců včetně člověka. Mezihostitelé včetně člověka se nakazí vysporulovanými oocystami nebo pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa obsahujícího tkáňové cysty.

Vylučování oocyst trusem koček probíhá asi u jednoho procenta koček z celé populace. Nejrizikovější skupinou jsou koťata od tří do sedmi měsíců věku. Kočky masivně vylučují oocysty pouze jednou a pak se u nich vytváří celoživotní imunita. Přesto může docházet ke krátkodobému vylučování oocyst, především v čase výrazného oslabení, např. silnou infekcí izospory. Pokud kočky chováme výlučně doma, je vylučování oocyst výrazně omezeno a nebezpečí infekce je tudíž minimální za předpokladu, že je krmíme komerčním krmením a vyloučíme syrové maso a vnitřnosti anebo je krmíme masem tepelně opracovaným varem či zmražením na -18°C až -20°C po dobu nejméně tří dnů. Také je třeba dodržovat běžné zásady hygieny chovu zvířat (pravidelné odstraňování trusu a dezinfekce toaletních misek).

U doma chovaných koček stačí trus vyšetřovat preventivně 2x ročně. U koček s nekontrolovaným pohybem (venku chované kočky) nelze infekci zabránit vzhledem k lovu hlodavců a ptáků. Takovým zvířatům vyšetřujeme trus do stáří dvou let alespoň jedenkrát měsíčně a později jednou za čtvrt roku.

V případě zjištění vylučování oocyst trusem se přistupuje k okamžité léčbě. Specifické protilátky se vyskytují v 25 až 35 % zdravé populace, zatímco klinická toxoplazmóza nepostihuje více než jedno procento populace. Oocysty T.gondií se poměrně často nacházejí v dětských pískovištích a ve hlíně, což souvisí se zvykem koček zahrabávat trus do sypkého substrátu. Doporučujeme proto pískoviště na noc zakrývat a při práci na zahradě používat rukavice.

Pes je stejně jako člověk mezihostitelem T.gondií, nevylučuje oocysty a není tedy přímým zdrojem infekce. K nakažení člověka by mohlo dojít pouze pozřením syrového psího masa bez předešlého tepelného opracování.

Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.

28.05.2015