Nadváha a obezita domácích zvířat je závažný problém

Podle statistiky až 25-40 % populace koček a psů přicházejících na veterinární kliniku Vethope trpí nadváhou. Obezita má negativní vliv na různé orgánové systémy a má za následek zhoršení klinických příznaků souvisejících s jinými onemocněními (jako je například artritida – onemocnění kloubů, nemoci srdce a cév, nemoci dýchacího systému). Může mít za následek špatnou toleranci zátěže, zvyšuje riziko cukrovky, ztučnění jater, onemocnění dolních cest močových u koček, inkontinenci moči a záněty kůže, ale také zvyšuje anestetické a chirurgické riziko pacienta v případě operace. 

Co je nadváha a obezita?

Nadváha a obezita jsou definovány jako nadměrné ukládání tuku, které může poškodit zdraví. Vyjadřuje se indexem tělesného tuku, který se běžně využívá pro určení nadváhy a obezity. Za normálních okolností se pohybuje mezi 18,5 až 25. Pokud je index vyšší nebo roven 25, pak se jedná se o nadváhu. V případě indexu 30 a vyššího už jde o obezitu.

Tuk není legrace

Představa, že by obezita mohla být přítěží pro zdraví a blaho zvířat, může některé překvapit, ale právě nyní dochází k proměně obecného postoje. Dlouhodobě se na podvyživená zvířata pohlíželo jako na zvířata těšící se chatrnému zdraví a duševní nepohodě, kterým se zřejmě nedostalo dobrého zacházení (pokud není v pozadí problém zdravotního charakteru, který se zkoumá nebo léčí).

Na druhou stranu se na zvířata s nadváhou nepohlíželo vždy tak kriticky, dokonce přišla některým lidem legrační, či je někteří vnímali a popisovali pozitivně, jako „roztomilá“ nebo „k pomazlení“. Mnoho lidí však již pochopilo, že zvířata trpící nadváhou či obezitou jsou na tom stejně jako podvyživená zvířata, tedy zvířata s chatrným zdravím, což může mít potenciálně nepříznivý vliv na celý jejich život. 

Proč se obezita považuje za problém?

Nadváha ovlivňuje život zvířat jedním ze dvou způsobů:

Domácí zvířata, která jsou obézní a trpí nadváhou o více, jak 20 % normální hmotnosti, jsou náchylnější k celé řadě souvisejících zdravotních problémů, mezi které patří osteoartritida a různé druhy rakoviny. Riziko vzniku cukrovky u koček s nadváhou je třikrát větší než u koček s přiměřenou hmotností. Králíci s nadváhou mohou trpět dýchacími potížemi a tvorbou močových kamenů. Je to proto, že tuk uložený v jejich těle může vyvíjet tlak na bránici (což jim brání v dýchání) či na jejich močový měchýř (což jim neumožňuje se patřičně vyprazdňovat). Obézní domácí zvířata celkově umírají dříve než zvířata s přiměřenou hmotností.

Druhým problémem je to, jak nadváha ovlivňuje celkovou kvalitu života domácího zvířete. Kvůli tomu, že na sobě neustále nosí více, než musí, jsou obézní zvířata méně aktivní, projevují menší ochotu k hrám a celkově si méně užívají života. Často, pokud se nadváha vytváří po měsíce a roky, si majitelé u svého zvířete nepovšimnou postupného zpomalování životního tempa a celkové ztráty vitality.   

Má můj zvířecí mazlíček správnou hmotnost?

Nabírání na váze může být velmi pozvolné a majitelé si u svých domácích zvířat často nevšimnou, že přibrala či trpí obezitou. Jelikož se v našem okolí v současné době pohybuje větší množství zvířat s nadváhou, jsou obezita či nadváha vnímána jako něco normálního. Majitelé psů se „zdravou“ váhou, tvrdí, že jsou občas tázáni, zda je jejich mazlíček v pořádku. Ve srovnání s ostatními psy v okolí vypadají jejich mazlíčci hubeně až vyzáble.

Jak určit, zda má Vaše zvíře nadváhu?

Majitelé zvířat mohou použít stejnou metodu, jakou používají veterinární lékaři. Tato metoda se využívá k „vyhodnocování tělesné kondice pomocí indexu tělesného tuku“ a používají se při ní smyslové orgány jako je hmat a zrak, které ohledávají klíčové oblasti, kde se tuk ukládá. Psi a kočky by například měli mít jasně ohraničenou linii pasu, která je při pohledu seshora jakoby zakasaná za jejich žebry. Při pohledu ze strany by měl pas sledovat jasnou linii vedoucí vzhůru od konce žeber, neměl by být zarovnaný ani prověšený. Majitelé by měli být schopni snadno nahmatat žebra svých psů, koček nebo králíků tak, že po nich lehce přejedou rukou. U obézních zvířat nemusí být snadné žebra nahmatat, jelikož jsou ukryta pod vrstvami tuku, zatímco u podvyživených zvířat budou zřetelná a půjde je nahmatat snadno.

Majitelé zvířete by se při běžné zdravotní prohlídce (např. při příležitosti preventivního klinického vyšetření spojeného s každoročním očkováním) vždy měli poradit se svým veterinárním lékařem ohledně vyhodnocování tělesné kondice a jejich názoru na hmotnost daného zvířete, či se ihned objednat na prohlídku, pokud mají obavy, že jejich zvíře trpí nadváhou. 

Jak se domácí zvířata stanou obézními?

Pokud je u zvířete diagnostikována nadváha či obezita, musí se léčebný postup zaměřit na příčiny vedoucí k danému stavu. Obezita vzniká v případě, kdy tělo po značnou dobu přijímá více kalorií, než spotřebovává. Z toho důvodu musí veterinární lékař prozkoumat jeho stravovací a pohybový režim.

Strava

Díky široké nabídce vysoce kvalitních krmiv na trhu dostává většina doma chovaných psů, koček a drobných savců kompletní krmivo zakoupené v obchodu. Tento vývoj je pro zdraví zvířat obecně příznivý, ale „kompletní“ v tomto případě znamená, že potrava obsahuje nejen všechny živiny, které zvíře potřebuje, ale také ve správném množství a poměru. Tudíž v samotném krmivu by neměl být problém. Avšak v závislosti na způsobu krmení se mohou objevit problémy dvojího typu vedoucí až k nadváze či obezitě zvířete: Překrmování a podávání pamlsků. 

Překrmování: Pokud zvíře dostává denně příliš mnoho jídla, může to časem vést k obezitě.

Mnoho majitelů se raději spolehne na své dosavadní zkušenosti nebo na „zdravý rozum“. Neřídí se pokyny uváděnými výrobcem krmiva, a/nebo si nechali poradit od svého veterinárního lékaře či výživového poradce ohledně vhodného krmení svých mazlíčků. Doporučuje se dodržovat uvedené pokyny a denně odvážit a rozdělit předem stanovené množství potravy. I pokud by se tak mělo dít jen někdy, může to majitelům připomenout, jak vypadá správné množství potravy pro jejich mazlíčky.

Pamlsky

Problematickým návykem je také podávání pamlsků souběžně s hlavními jídly. Kompletní, správně vyvážené krmivo obsahuje všechny potřebné živiny. To znamená, že zvíře si nějak musí poradit s nadbytečnými kaloriemi pocházejícími z pamlsků. Nelze tak zabránit tomu, že se většina nadbytečných kalorií nevyužije a promění se v tuk.

Dávat zvířatům pamlsky je obvyklý způsob, jakým jim jejich majitelé projevují lásku, ale bohužel se může zvrhnout v typický případ, kdy „láska zabíjí“, pokud takové počínání vede k obezitě a souvisejícím zdravotním problémům.   

Pro řadu domácích zvířat jsou součástí jejich denního stravovacího režimu bohužel i pamlsky typu brambůrky, dorty, sýry nebo chipsy. Běžně se také vyskytuje problematická situace, kdy různí členové rodiny pravidelně zvířeti rozdávají kousky potravy nezávisle na sobě. To se v souhrnu brzy projeví a z toho důvodu je třeba, aby každý, kdo přijde do kontaktu se zvířetem, znal jeho povolený denní příjem, obzvláště pokud je na redukční dietě. Mnoho zvířat také dostává pamlsky při tréninku, které však nejsou započítány do jeho celkového kalorického příjmu. Pokud snížíte objem jeho hlavních jídel během dnů, kdy ho trénujete a kdy dostává větší množství pamlsků, neměl by to být problém. Potravní doplňky by však neměly přesahovat 10 % denní dávky krmiva. Obecně doporučujeme omezit podávání pamlsků a vyhnout se krmení tzv. od stolu.

U králíků je hlavní příčinou obezity krmení pomocí „müsli“ (směs semínek a vloček) či překrmování dobrůtkami.  Králičí müsli by se vůbec nemělo používat jako krmivo, jelikož zde existuje souvislost s dentálními a zažívacími poruchami, stejně jako s obezitou. Keksíky a tyčinky by se měly podávat pouze ve velmi omezeném množství.  Základem správné výživy králíků a morčat je kvalitní seno.

Pohyb a výdej energie

Psi potřebují denně vyvenčit, být bezpečně puštění z vodítka, hrát si a běhat. Množství pohybu, které vyžadují, se řídí jejich věkem, zdravotní situací a liší se podle plemene.

Kočky většinou splní požadované množství pohybu tak, že se potulují v rámci svého teritoria. Stále více koček se permanentně zdržuje v domácnosti, což potenciálně může mít negativní vliv na jejich zdraví z důvodu omezení pohybové aktivity a nudy.  Avšak pokud veterinární lékař majiteli kočky ze zdravotních důvodů doporučil, aby zvíře zůstávalo doma (např. u FeLV/FIV pozitivní kočky, kdy hrozí riziko přenosu infekce virem na jiné kočky), měl by majitel náležitě upravit porce potravy a zajistit příležitosti k pohybu. Mnoho koček si i v dospělosti užívá hraček, které lze pronásledovat a které jsou zdrojem rychlého spontánního nečekaného pohybu, jako jsou třeba hračky na principu rybářského prutu. 

S ohledem na potřebu pohybu by i drobní savci jako jsou králíci, morčata, potkani nebo křečci měli mít dostatek možností k pohybu. Je vhodné jim zajistit co možná největší prostory, ve kterých se mohou volně pohybovat a cvičit. Králíci a morčata s možností volného výběhu, by měli mít přístup k prostorné travnaté ploše, která jim poskytne velké množství vhodných příležitostí k aktivitám, jako je lezení, hrabání a prozkoumávání.  Toho lze taky dosáhnout přidáním tunelů, plošin určených k hrabání, běhacích koleček či misek.

Jak může mé zvíře bezpečně zhubnout?

Zvíře musí hubnout bezpečně a je důležité se ujistit, že obezita nemá skrytou zdravotní příčinu. Pro jistotu je dobré nechat zvíře prohlédnout u veterinárního lékaře. Individuálně přizpůsobený program hubnutí docílí snížení hmotnosti přibližně o 1 % za týden.   Některé zdravotní problémy, jako je např. hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), hyperadrenokorticizmus (porucha funkce nadledvin), mohou mít za následek obezitu. Toto se však vyskytuje pouze vzácně, a problém se týká méně než jednoho procenta pacientů.

Fyzická aktivita by se měla zvyšovat postupně, v souladu se zdravotním stavem zvířete a všechny změny v přídělu a typu potravy se také musí zavádět pozvolna. To je obzvláště důležité u koček a králíků, jelikož prudký úbytek váhy může vést ke komplikacím, které ohrožují život zvířete. Některá zvířata jsou náchylnější k nabírání nadbytečných kil, např. labradorští retrívři, Kavalír King Charles Španělé nebo kokršpanělé, a zvířata po kastraci (mají snížené metabolické nároky). 

Prevence je lepší než léčba

Obezita představuje problém pro dobré životní podmínky domácích zvířat. Jednou z nejefektivnějších strategií pro řešení tohoto problému je prevence, kdy se zvíře vůbec nedostane do žádného stádia nadváhy. 

Tato strategie, kdy se lékaři zápasící s epidemií obezity soustředí spíše na prevenci než redukci hmotnosti, se ukázala jako účinná i u lidských pacientů. Je tomu tak z následujícího důvodu: I pokud je redukční kůra úspěšná, mnoho lidí se bohužel opět dostane na svou nezdravou hmotnost. Totéž platí u domácích zvířat. Důležitá je proto spolupráce s veterinárním lékařem nebo výživovým poradcem a dodržování stanovených zásad a postupů.

Má smysl usilovat o redukci hmotnosti mého mazlíčka?

Prevence a léčba nadváhy a obezity je zásadní, jelikož tento stav má škodlivý vliv na zdraví zvířete a jeho celkovou kvalitu života.

Je neoddiskutovatelné, že zvířata prospívají i našemu zdraví, chování a výrazně nám zvyšují kvalitu života. Péče o domácího mazlíčka pomáhá dětem rozvíjet empatii, začlenit se lépe do kolektivu a naučit se altruistickému a nenásilnému chování. Zvířata přinášejí radost také do života seniorů, zvyšují jejich soběstačnost a spokojenost. Jistě nám proto dáte za pravdu, že je potřeba zvířatům umožnit prožití kvalitního života jako odměnu za onu ohromnou radost a přátelství, které nám přinášejí. Pokud je budeme vyváženě krmit a prokážeme jim svou náklonnost jinak než podáváním pamlsku, uděláme velký krok směrem k tomuto cíli. 

14.02.2017